Druhy čaje

Jedna rostlina a dala/i dává nám tolik druhů čaje…

Všechny druhy čaje pocházejí ze stejné rostliny - čajovník neboli Camellia sinensis, čeleď Theaceae. Latinské pojmenování Camellia je po českém botanikovi a jezuitském misionáři Kamelovi!

Čajovníky jsou keře s celoročně zelenými, silně žebrovitými listy vyrůstajícími na krátkých větvičkách.

Čajovník se pěstuje v tropických až subtropických plantážích, nejraději má mírně kyselou půdu v nadmořské výšce od 1000 až 2500 metrů.

V čím větší nadmořské výšce se pěstuje, tím menší je keř i sklizeň - tím kvalitnější je však čaj samotný!

Listy jsou dlouhé od 3 do 25 cm a široké 1 až 10 cm. Pro listy čajovníků jsou typické dobře viditelné stříbřitě bílé chloupky, jimiž je pokryta jejich spodní strana.

Květy vyrůstají po 1 - 3 kusech, jsou bílé a podobají se květům třešní. Květy musí někdo sbírat - čajovník se tedy nechává dorůst jen do výšky kolem jednoho metru, aby ho mohli sběrači snadno sbírat. Za den nasbírá zkušený sběrač až 40 kilogramů listů a květů!

Rozlišují se 3 typy: čínský, assámský a Indočínský (jejich kříženec).

Pěstování čajovníku je dnes rozšířeno v Indii, v Číně a na Tchajwanu, v Japonsku, na Cejlonu, v Indonésii, ve Vietnamu, v Kavkazu a v některých zemích Afriky a Jižní Ameriky.

TaJemná vůně čaje…

Cesta čaje – její začátek se ztrácí hluboko v minulosti a budoucnost? Tu přece nikdo nezná… Dnes je to snad nejpopulárnější nápoj na světě. Mluvit o čaji bychom mohli donekonečna – informace by vydaly na několik encyklopedií. Vůně čaje zaplavila doslova celý svět. V našem seriálu představíme to nejdůležitější, co lze o čaji a jeho positivním vlivu na lidské zdraví říci… Nezapomeňte si hlavně přivonět ke svému šálku čaje!

Příběh čaje aneb Co daly české země světu

Možná to nevíte… latinský název čajovníku Camellia sinensis je odvozen od jména českého jezuitského misionáře!  Kamel (též Camell, Kammel) Georg Josef, českoněmecký botanik a misionář na Filipínách, narodil se 21. 4. 1661 v Brně, zemřel  2. 5. 1706 v Manile na Filipínách. Studoval na gymnasiu v Brně, kde roku 1682 vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova. Po ukončení noviciátu působil jako "Socius infirmarii" v Jindřichově Hradci. Roku 1686 vedl lékárnu koleje v Českém Krumlově, o rok později odplul do zámořských misií. Přes Španělsko a Mexiko doplul 1689 do Manily na Filipínských ostrovech. Tam působil jako ošetřovatel, lékárník a botanik. Roku 1696 složil jezuitské řádové sliby.
V manilské koleji zřídil lékárnu, ta sloužila charitativním účelům pro nejširší vrstvy obyvatelstva, a založil i první filipínskou botanickou zahradu, v níž pěstoval domorodé léčivé rostliny a zkoumal jejich léčivé účinky. Byl silně uznávanou osobností pro své zázračné léčitelské schopnosti, založené na důkladné znalosti dobové medicíny a přírodních věd a také na pevné víře v Boha.

Slavný přírodovědec Carl von Linné na jeho počest pojmenoval kamélii (Camellia japonica), úzce příbuznou rostlinu s čajovníkem.

Jak se čajovník množí a rozmnožuje…

Množí se pomocí semen či řízků. Semena se ale nesází přímo na plantáž. Nejprve se nechají dozrát a pak se šlechtí a pěstují na pařeništích. Po půl roce se dostanou na plantáže, kde si počkají na sběr květů.

Pokud se čaj dělá z řízků, má to na plantáž ještě o dva měsíce déle, za osm měsíců se totiž zakoření.

Prvního sběru se dočká až po třech letech pobytu mezi kamarády na plantáži.

Obecně se má za to, že rostlina stará od třiceti do sta let plodí ten nejlepší čaj. Najdete i raritní plantáže s několika set let starými keři, nápoje z nich však nejsou chutné, mají nepříjemnou hořkou chuť.

Výhonek neboli tip je nejvíce ceněný


 
Kvalita čaje se měří krom jiného množstvím tipsů, které obsahuje. Výhonek (pupen) se označuje odborně  jako tips a je porostlý bílým chmýřím. K výhonku přiléhá první čajový lístek, orange pekoe, ze kterého je nejlepší a chuťově nejvýraznější čaj, druhý lístek pekoe už poskytuje čaj střední jakosti a zbylé tři lístky pekoe souchong, souchong a congou patří k nižším sortám.

Na jakostní černé a zelené čaje se uštipuje jen výhonek a první dva lístky, poeticky nazývané dva lístky a srdíčko. Na ty nejlepší čaje se uštipuje pouze výhonek a přilehlý lístek. Na výtečný oolong a Pchu-er se dá použít všech pěti lístků.

Kde se čajovníku dobře daří…

Keřům se daří v oblastech, které zavlažují monzunové deště, musí mít především vysokou vlhkost! Nedivme se, že pokusy o pěstování v našich zeměpisných podmínkách vždy ztroskotaly.

Čajovníky pěstované v horských polohách mají sice menší výnosy, kvalita sklizeného listu bývá však nejvyšší. Nerozvinuté pupeny listů (tipsy) jsou jimi pokryty zcela. Právě vysoký podíl tipsů je charakteristický pro kvalitní třídy čaje.

Čajovníku se daří v různorodých půdních podmínkách, není příliš choulostivý na teplotní výkyvy. Proti prudkému slunci bývá v tropických oblastech zastiňován. Pravidelným stříháním se zvyšuje množství výhonů a keř se zahušťuje a formuje do optimálního tvaru o výšce 70 - 100 cm.

Keře se kvůli snadnějšímu sběru čajového listu sází do pravidelných dlouhých pásů vedle sebe – to vytváří nezapomenutelnou romantiku exotických krásnookých sběraček na vzdálených vrcholcích hor…

Doba sklizně je závislá na klimatických podmínkách a je velmi různorodá. Sklízí se několikrát ročně, v tropickém podnebí s rovnoměrně rozvrženými srážkami celoročně, někdy dokonce až 30 sklizní. Kvalita úrody v průběhu roku silně kolísá a různé oblasti poskytují své nejkvalitnější čaje v rozličných obdobích.

Sběr čajového listu se odehrává i dnes ručně - odštipováním prsty či pomocí nůžek, jen v Japonsku jsou používány speciální střihací strojové kombajny.

Kolik druhů čaje znáš, tolikrát jsi… znalcem čaje

Rozlišit druhy čaje je krokem číslo jedna na cestě k poznání jeho účinků na lidský organismus. Základní rozlišení čaje podle barvy nápoje neboli odborně nálevu souvisí se způsobem, jakým jsou lístky po natrhání zpracovány. Rozdíl spočívá jednoduše v tom, zda v čajových listech proběhne proces oxidace, často nesprávně nazývaný jako fermentace.

Fermentace znamená v překladu kvašení, což je proces, který v čaji ani vzdáleně neprobíhá!

Ve skutečnosti se jedná o oxidaci polyfenolů, ta vede k chemickým změnám v čajových lístcích a způsobuje jejich tmavnutí.